Dnes si připomínáme výročí událostí 21. srpna. Před rokem jsem při této příležitosti složila píseň Světlo v nás. Píseň o naději, která nezhasne (pokud ji v sobě sami nezadusíme). Píseň jsem loni zveřejnila za čerstva ještě jako demo, ale mezitím jsem ji nahrála už v lepší kvalitě, takže dnes sem vkládám vylepšenou verzi. Nezapomínejme…
Někde teď zhasíná světlo
A jinde svíce hoří
Několik cest se spletlo
Některé zdí se boří
Kolik z nás zůstává?
Kolik z nás zůstává?
Ruce pod hlavou, nohy pod ledem
S kapsou děravou, smát se dovedem
I když temný mrak nebe zakrývá
Klesáme v kolenou, moc to nebolí
S obrem na ramenou slíbíš cokoli
A doufáš, že to brzy skončí…
Kolik z nás zůstává?
Kolik z nás zůstává?
Kolik z nás zůstává?
Než vyjdem slunci vstříc
Než vyjdem do ulic
…
Dokud hoří světlo v nás…
Světlo v nás