Bouře

Jsme třešně na smetišti Výsměch vlastní tragice Jsi dost a já tvé ještě Prsty sevřené na klice Když klika zasekne se Vězní sny ve veřejích Náš klíč se v zámku láme Jak loďka v peřejích Bloudíme dál Zmítané vlastní bouří Ty zuříš a já zuřím Slova se lámou v povětří Troskotáme dál Ve skálách svýho vzteku Mlčíme bez úspěchu Čekáme až se vyčasí Snad je to jen blbý počasí A ne blbej svět Snad nejsme blbý my A umíme odpouštět