O mně
Jenoféfa Beta
Jsem písničkářka a básnířka, žijící v Brně, původem z Přerova. Hraji autorské písně v češtině, které žánrově vyrůstají z folku a občas zabloudí k jiným žánrům a jazykům.
Umění je pro mě prostor k objevování, setkávání a prolínání vnitřních světů. Tvořím z hloubi svého srdce. Je to můj vnitřní hlas, který se skrze básně či písně dere na povrch. Svou tvorbou se snažím zrcadlit vnitřní emoce a prožitky, které jsou nám všem společné. Mým cílem je rozvíjet se v tvorbě novými směry a dotknout se svými písněmi a básněmi duší druhých lidí.
Má cesta k poezii a hudbě:
V roce 2009 jsem se začala intenzivněji věnovat psaní, i když můj svět byl odjakživa plný slov. Jako dítě jsem psávala pohádky. Později úvahy a deník. Pak přišly první básnické pokusy. A až o několik let později tvůrčí vlna, která nastartovala mé kreativní pnutí.
Poprvé jsem své básně veřejně prezentovala v květnu 2014 na večeru autorského čtení v rámci festivalu Spolu out. Následující rok jsem začala připravovat společnou básnickou sbírku Jemnocit.
Nezůstalo u básní. Slova se oblékla do tónů. A z poetických textů začaly vznikat písně. Poprvé jste mohli mé písně zaslechnout na podzim roku 2016 na křtu básnické sbírky Jemnocit, z níž se zrodilo hudebně-poetické duo Jinotaje.
V roce 2017 jsem prodělala tvůrčí přerod, nebo přesněji zrod coby Jenoféfa Beta, nové umělecké já, díky kterému všechny mé dosavadní tvůrčí aktivity dostaly svůj vlastní kreativní prostor.
Na jaře 2018 jsem se vydala na sólovou dráhu zpěvačky s kytarou nebo také kytaristky s poetickou duší.
V roce 2019 jsem postoupila z 2. místa Jihomoravského oblastního kola do semifinále interpretační soutěže na festivalu Porta. V roce 2020 jsem byla semifinalistkou v soutěži Houpací kůň. A v roce 2021 jsem byla oceněna v kategorii hudba v projektu Nadace E-MOC-E.
V roce 2026 jsem získala druhé místo v hlasování publika v soutěži písničkářů na festivalu Beseda u bigbítu.
Slyšet jste mě mohli na různých místech - v kavárnách, na vernisážích, v ulicích měst, v rádiu nebo například i na festivalu ve vlaku.
Mou inspirací jsou vnitřní pocity. Jejich barvy a zvuky, jejich chutě a doteky. A rytmus, který je žene z hloubi duše na povrch.
