Jenůfa

májový den vzduch vláčný jako padlý květ srdce poskočilo lehce neví že osud chystá lekce naučí tě odpouštět když v žilách proudí koktejl vášní a jedů od lidí čípak je to vina že se zbortí svět nevlastní matka Jenůfina by mohla vyprávět dívenko skloň se ke mně napij se zhluboka jazyk ti vášní vlhne slza stéká u oka dívenko skloň se ke mně pij odvar z makovic hlava ti spánkem těžkne nezbyde nic probudíš se do světa jenž nepoznáš v rukách s prázdnem svíraš ztrátu kdo jizvu v tvář ti vtiskl teď nabízí lásku kdo život v tebe vložil chystá se k jinému svazku kosti vyhrabané z ledu odkryjí dávné křivdy pod tíhou pravdy vztahy se hroutí co stalo se už nezmění vrahům patří vězení a duše chce být volná volná volná aaaaa... a ty odcházíš odcházíš odcházíš