Píseň
Jezero
15. února 2018
Pod víčky jezero
Jezero slané vody
Vyschla slova
I naše hlasy
Ploché jak oblázky
Výlohy bez rolety
ledovce bez lásky
Hoří planety za nehty
Sopky strhávají šaty
A pláty masa
Za sklem
Rozostřené siluety
Míjejí se jako naše věty
Co si ještě můžem říct
Víš, já se snažím
Nechat tě v koutě
přikrytou prachem
S tváří sivou
zapadlou jak listí v plotě
Ale vždy znovu nacházím tě
Na polštáři na protější straně
Toužebně a odevzdaně
Prsty přejíždějí dlaně
A možná chci více
Než kolik zbývá...
Z paží stokrát ovinutých stínem
Voní jako borovice
Směs petroleje s vínem
Sotva se dotkne rtů
po tvářích kutálí se
unavené slzy
Vím, že je ještě příliš brzy
Na rozloučení
A možná chci více
Než kolik zbývá
Na rozloučení