Kytky

Na okně kytky nahý napospas noci Talíře plytký schnou s půlnocí Nemůžu spát držej mě touhy krotký V příliš křehkých kouscích emocí Zapíjím tmou a čistou vodou slova co řežou do prstů Na chvíli vstát a v prázdných dlaních svírat štěstí milenců co neptá se na zítřek náhle ve mně stvol se láme stéblo klesá ti do klína jen takový pocit jako když sklání se květina