Múza

Než vydám se do neznáma ještě mockrát se spletu Bloudím po známých cestách a nevyhnu se střetu Hemží se překážkami a nevedou ke štěstí Jistoty, kterých se držím na oplátku svíraj mě do kleští Múza je Nevyzrálý dítě Kope kolem sebe A uvnitř pláče Múza je Kráska v nesnázích Neví si rady A do pasti skáče Múza mě Přísně sekne přes prsty Když vyznávám jí lásku A někde za nimi moje štěstí usmívá se A někde za nimi Stojíš ty A usmíváš se Dokud obracím svoje přání k hluchým stěnám odpovídají mlčením nikde žádná změna Je sebeklam vážit si lásky jen když tíží Raději přiznám si, že moje je ta ruka, co pod krkem mě drží