Stejně tě pořád

i když oblékne si nebe šedé šaty z vody a slunce utopí se v mracích skála drolí se v prach jak noha klouže svahem cesta nejde rovně a klikatí se v kopcích stejně tě pořád... i když písmena se skryjí v několika vzdeších a doteky se zahalily do zimních rukavic těla leží sama v příliš velkých postelích přikrytá časem, co neutají nic stejně tě pořád... sny se zdají tma pohlcuje světlo a světlo rozbíjí tmu dny ubíhají jaro rozzáří se v léto a podzim převlékne se za zimu stejně tě pořád... i když oblékne si nebe šedé šaty z vody i když písmena se skryjí v několika vzdeších i když už mě neznáš a já neznám tebe stejně tě pořád...